Pro hypotéky je stejně jako pro jiné úvěry typické, že se tu peníze nejen získají, ale také se musejí i s úroky a dalšími s nimi souvisejícími poplatky vrátit. Nejde o žádný dárek či dobročinnost, ale o obchod.
A jak se různé hypotéky splácejí?
Hypotéky lze splácet podle konkrétních podmínek smlouvy následovně:
– Anuitně, tedy tak, že dlužník platí po stanovenou dobu splácení identické zpravidla měsíční splátky.
– Progresivně, tedy tak, že se zpočátku hradí splátky nižší, jež postupem času narůstají.
– Degresivně, což znamená naopak nejvyšší splátky na počátku a jejich postupný pokles během doby splácení.
– A pokud je hypotéční úvěr čerpán postupně, je obvyklé, že se platí zpočátku jenom úroky z půjčené částky a teprve po vyčerpání celého úvěru nastupuje hrazení jak úroků, tak i samotné půjčené částky.
V podobě splátek se pak hradí současně jak úroky, tak i půjčená částka, není-li poskytovatelem této půjčky stanoveno jinak. Takové splácení je pak rozloženo na delší dobu, jež se běžně pohybuje od minimálních pěti let po třicetileté maximum. Ve výjimečných případech je možné tuto lhůtu stanovit až čtyřicetiletou, což už však zpravidla představuje vyšší nároky, jež jsou tu na klienta kladeny.
Což ale pořád ještě není vše. Pokud by měl dlužník v průběhu splácení přesáhnout konec svého produktivního věku, je obvykle vyžadován i spolužadatel, a splácení nesmí být delší než do dosažení sedmdesáti let věku splácejícího dlužníka.
Délka splácení má nepřímo úměrný vliv na výši splátek. Čím déle se splácí, tím jsou jednotlivé splátky logicky nižší a snáze zvládnutelné. Ovšem logicky je to provázeno nutností platit po celou dobu úroky, což činí vypůjčenou částku jako celek u déle trvajících hypoték dražší.
Úroky, o něž jsou hypotéky navyšovány, jsou vzhledem k zajištění této půjčky nemovitostí nižší než u jiných úvěrů a jsou stanoveny v procentuální roční výši. Úroky jsou tu pak fixovány na určitá období, případně i na celou dobu splácení, což znamená, že se po tuto dobu nemění. Samozřejmě až na některé z těchto produktů, u nichž je možná i variabilita úroků, ovšem vždy spojená s některou tržní mezibankovní sazbou.
Každopádně si tu ale člověk za půjčení prostředků připlatí. Protože i banky přece musí z něčeho žít.