Každý stát má svoji měnu, které na jeho území plní to, co se obvykle od peněz očekává. A skutečnost, že se všude na světě setkáme s nějakými penězi, velice výmluvně dokazuje, že tyto mají nesporný význam. Protože kdyby šlo o něco zbytečného, vůbec by se finance nezrodily, a kdyby šlo o nástroj nějakého určitého režimu, pak by jimi opovrhovali v režimech odlišných. Jenže tak se neděje. Peníze jsou v oběhu v zemích chudých i bohatých, v demokraciích i diktaturách, ve státech malých stejně jako v učiněných velmocích, peníze mají státy rozvinuté i zaostalé, otevřené světu i zcela izolované od tohoto. Nehraje tu roli ani to, na kterém kontinentu a na které polokouli daná země leží, ani to, jaké je složení jejího obyvatelstva, jakou má toto rasu, jaké vyznává náboženství…
Lidé prostě potřebují peníze, ať už jsou tito jacíkoliv. Potřebují je k tomu, aby je získali za svou práci a pak je proměnili v pořízené zboží nebo využité služby od někoho jiného. Nebýt peněz, nemohla by žádná ekonomika fungovat tak, jak má, nebýt jich, vázla by vzájemná směna zboží a služeb a leckteré obchodní transakce by byly dokonce prakticky nerealizovatelné.
Ovšem navzdory tomu, co nám peníze nabízejí, je nelze považovat za dokonalé. Protože jsou tyto sice často užitečným nástrojem, ovšem stejně jako kterýkoliv jiný nástroj tyto neplní svou naprosto dokonalou funkci vždy. Nejednou se lidem znehodnocují, a to natolik běžně, že je pojem inflace znám prakticky všem, kdo s penězi nějak nakládají, nejednou je poškodí i devalvace či měnová reforma, na jejich fungování mají vliv i nejrůznější regulace, i pnutí, které může opanovat každou společnost, o hrůzách válek pak ani nemluvě.
A proto by se dalo říci, že by lidé měli své peníze utrácet dříve, než se jim znehodnotí. Jenže současně by si je lidé měli i šetřit na později, protože jeden nikdy neví, kdy budou nějaké ty peníze navrch zapotřebí. A jak to obojí zvládnout současně? To už je na vás.