Tak nám Česká národní banka posoudila, jak jsme na tom s finanční stabilitou. A dospěla k názoru, že co se týká bank, průmyslu, veřejných financí a lidí, zvládnou následky krize v následujících měsících především banky. Ty ze zátěžových testů vyšly jako obvykle docela dobře, na rozdíl od obyčejných lidí.
Těmi, kdo to budou v následujících měsících zvládat nejhůře, jsou pak především lidé s nižšími příjmy, kteří budou mít zejména v případě těch s nižšími než pětadvacetitisícovými příjmy problémy se splácením svých hypoték. A z těch s příjmy do dvaceti tisíc nedokáže hypotéky splácet až pětina a jednoduše se splácením přestane, což bude znamenat pro naše banky miliardové ztráty.
ČNB dále počítá s tím, že se bude ekonomika po pandemii zřejmě postupně vzpamatovávat a po dočasném nárůstu nezaměstnanosti dojde v druhé polovině letošního roku k jejímu poklesu. Díky čemuž by nemělo být zase až tak zle… Tedy pokud se bude dařit průmyslu a nepřijde další vlna pandemie.
ČNB předpokládá, že v letošním roce dojde vlivem kolektivní imunity k pozvolnému zrychlování ekonomiky, růstu hrubého domácího produktu a v následujícím roce pak k obnovení běžného chodu ekonomiky a mzdovému růstu ve výši cca pěti procent.
Pokud tedy nenastane nepříznivá situace, při níž by došlo k opakujícím se poklesům zahraniční i domácí ekonomické aktivity, ke komplikacím na globálním trhu, poklesu cen zahraničních akcií a dluhopisů, dalšímu poklesu spotřeby domácností i investiční aktivity a také poklesu zahraniční poptávky, kdy by HDP v prvním roce klesnul průměrně o 3,3 procenta a v dalších dvou letech stagnoval, rostla by nezaměstnanost a klesaly příjmy.
Takže je to víceméně jasné. Pokud všechno půjde dobře, bude se nám už i v letošním roce postupně dařit o něco lépe. A pokud se dařit nebude, povede se nám hůř. A je jenom nezodpovězenou otázkou, k čemu z toho dojde.