Je realitou, že se různé země rozvíjejí ekonomicky různě a že je také různá nabídka i poptávka na finančním trhu. Život je změna, a pro ekonomiku to platí stejně jako pro cokoliv jiného. A to vede nevyhnutelně i k tomu, že zatímco jednou je měna některého státu pevnější a pevnější, jindy pro změnu třeba i citelně oslabuje. Jednou jde kurs nějaké měny vůči jiným měnám nahoru, jindy pak pro změnu dolů. A každý z takových pohybů dělá někomu logicky radost. A někomu také právě naopak.
Vezměme si například naši současnost. Česká koruna posílila a je dnes nejsilnější za více než rok. Posílila i vůči euru, a to citelně, a díky přísnější měnové politice České národní banky není vyloučené ani další zpevňování jejího kurzu.
Naše měna posiluje jednak kvůli tomu, že se tu očekává hospodářské oživení ve druhé polovině letošního roku, jednak kvůli krokům České národní banky mířícím proti rostoucí inflaci. Kvůli vyšší úrokové sazbě je česká koruna atraktivnější pro investory, její kurs poroste i kvůli postupnému zajišťování jejího kurzu.
A co má na tvrdnutí české měny rovněž vliv? Vlastně i to, jak se očkujeme. I když rozhodně nejsme premianty a v rámci Evropské unie zaostáváme, je díky tomu větší naděje, že se zase vrátíme k normálnímu životu, což je pro měnu zásadní.
A tak se můžeme radovat. I když tento jediný parametr není pro spokojený život našinců vším, je důležitý. Protože ovlivňuje pozitivně nejednu oblast našeho života.
Jak se třeba v médiích praví, znamená aktuální zpevnění kurzu české měny třeba i to, že se pro Čechy zlevní zahraniční dovolené.
I když je otázka, nakolik je právě toto něčím, co by se mělo našincům říkat nahlas. V současné situaci, kdy do spousty zemí vůbec nesmíme a těžko se naopak najdou cizí státy, kam by mohli naši turisté bez problémů cestovat. Aby si tu svoji pevnou měnu užili.