Je skutečností, že když lidé něco potřebují nebo po něčem touží, jsou daleko ochotnější za to platit, zatímco za to, co jim milé a užitečné není, by nejraději neplatili nic, kdyby to šlo. A často to jde. A byť jsou kdyby chyby, možná bych se tu nad tím placením trochu zamyslel.
Lidé neplatí rádi daně. Ovšem přitom nejednou využívají státní a jim podobné služby, které jsou daněmi financovány. To znamená, že by lidé měli platit daně rádi, protože za ně něco dostávají. Jenže zjevně nedostávají takovou kvalitu, jakou by očekávali od placených služeb, a proto se jim do hrazení daní moc nechce.
Možná kdyby nejedna státní instituce pracovala líp a lidé cítili, že jim tato slouží, změnili by na daně svůj negativní názor. Jenže když lidé vidí ty šaškárny na politické scéně, když vidí mrhání státními prostředky nebo dokonce jejich rozkrádání, když vidí, jak stát z peněz všech podporuje ty, kdo by neměli mít nárok na nic, je jasné, že do toho peníze strkat nechtějí. A kdyby to šlo, daně by neplatili. A třeba se jim někdy i skutečně vyhýbají, seč to jenom jde. A náš stát pak nemá peníze, takže omezuje výdaje i na to nutné a potřebné, čímž se zákonitě znovu znelíbí, a protože nenabízí kvůli omezování se takové služby, jaké lidé očekávají, nemůže doufat, že mu budou pracující daně ochotně platit.
Když se nad tím pak zamyslíme, je to podobné třeba i u zdravotního pojištění. Tuto možnost, kterou u nás máme a kterou nám kdekdo v cizině může závidět, bychom si určitě platili rádi. Protože mít jistou zdravotní péči, kdykoliv ji potřebujeme, může být nad zlato. A tak bychom na tom často nešetřili. Jenže peníze mizí i v tomto systému, počínání mocných pojišťoven často nelze považovat za ideální, a tak se leckdy nedočkáme očekávaného servisu. A když nám neposkytují dost kvalitní služby nebo si na ně musíme neúměrně připlácet, je jasné, že ani za to neplatíme odvody rádi. A čím míň platíme, tím je to horší, a čím je to horší, tím méně jsme svolní platit.
Je to prostě bludný kruh, ze kterého se jen tak nevymaníme. K naší smůle. Zejména při dnešním státním dluhu, kdy budeme muset hodně dlouho platit, než zbudou peníze, za které bychom mohli i něco požadovat a dostat.