Kam až moje paměť sahá, vždycky jsme si v této zemi na něco stěžovali. Ať bylo jakkoliv, vždycky si lidé našli důvod, proč brblat, vždycky tu bylo něco, co nebylo podle našich představ. A zatímco se v cizině nejednou řešil lecjaký problém spíše v duchu ‚keep smiling‘, my jsme byli otrávení, nespokojení a často i přímo nerudní. Protože jsme chtěli mít vždycky jen to nejlepší, a běda, pokud tomu tak nebylo. A jenom pro úplnost si tu dodejme i to, že byť jsme se chtěli mít vždy nejlépe, často jsme pro to nebyli ochotní nic udělat a očekávali jsme, že nám to samo spadne z nebe.
Za socialismu jsme si stěžovali, že se nemáme ani zdaleka tak dobře jako lidé na západ od nás. Záviděli jsme jim, co všechno si tam lidé mohou dovolit a co je tam i bez front, ‚Tuzexů‘, známostí a podobně k mání. Ovšem pochopitelně vesměs nikdo nehnul ani prstem, aby se lépe měl. Což se dalo ospravedlnit snad jedině tím, že tu panoval rovnostářský režim, a kdo by se měl lépe než ostatní, neměl by to se závistivci ani trochu lehké.
Pak tento režim padnul a my jsme těm ze západu záviděli znovu. Protože se tito vozili v daleko lepších autech, a i když měli tam u nich všechno, ‚vyžírali nás‘. Protože u nás nakupovali za naše ceny, které pro ně byly vesměs velice nízké a příznivé. Kolik jenom vyvolávalo závisti, že oni se mají a my jsme žebrota!
Pak našincům došlo, že asi nezbude nic jiného, než také začít pracovat pořádně a efektivně, aby se tím dalo dost vydělat. A mnozí našinci se této potřebě přizpůsobili. Mnozí, ale ne všichni. A tak se u nás i nadále nadávalo a nadává. A činili a činí tak obvykle ti, kterým se nechce pracovat a pak se diví, že jejich mzdy nebo sociální dávky nejsou tak velké, jak my to dotyčným bylo milé.
Dnes si pak stěžujeme vesměs i na rostoucí drahotu, kterou stále hůře finančně zvládáme. A nespokojenost tu je určitě na místě. Ale určitě by neškodilo přestat nadávat a jít radši něco dělat. Protože máme naštěstí tak nízkou nezaměstnanost, že se zřejmě nějaký další zdroj příjmů najde. Jenže když ono je o tolik snazší nadávat než se postarat osobně o to, aby nám bylo líp!