Když má člověk dostatečně vysoké příjmy, má i plné právo žít si třeba i vysloveně královsky. Někomu takovému nemá nikdo právo zakazovat klidně i bezuzdné a zcela nesmyslné utrácení. Ovšem tento jedinec by se přesto měl i v časech hojnosti nad svým počínáním zamyslet a měl by se přece jenom při utrácení krotit. A raději neutratit vše, co se mu podařilo získat, a raději si aspoň něco odložit stranou. A čím více, tím pochopitelně lépe.
A stejně tak by si měli aspoň nějakou tu korunu naspořit i ti, jimž není po příjmové stránce zrovna přáno. Ne proto, že by se tito měli po vzoru masochistů stůj co stůj trýznit ještě větším nedostatkem, ale proto, aby i jim aspoň nějaké peníze zbyly.
Proč? To si určitě nemusíme sáhodlouze vysvětlovat. Prostě není nikdy zaručeno, že si člověk vždy vydělá nebo nějakým jiným způsobem přijde na tolik peněz, aby jimi uspokojil všechny své potřeby. A když jsou časy hojnosti nebo aspoň relativního dostatku ty tam a člověku se přestane dařit, je vždy dobré, pokud má tento peníze, jež může k pokrytí toho, na co se mu nedostává, využít.
A jakým způsobem nakládat s takto uspořenými penězi? Možností je tu celá dlouhá řada. A každý si tu tak najde to, co mu bude dostupné a co mu také bude nejlépe vyhovovat.
Zatímco si někdo může odložit jen trochu peněz na krátký časový úsek, a tudíž si vystačí nebo vysloveně musí vystačit s nevýnosným běžným účtem nebo vkladní knížkou, ti, kdo si naspoří peněz více, by se měli zamýšlet nad jinými produkty finančního trhu, případně nad jiným typem investic, jež jim jejich jmění na rozdíl od tradičních účtů zhodnotí. Ovšem zde je třeba obezřetnost, protože čím větší je naděje na dosažení zisku, tím více bohužel hrozí i prodělek. O který pochopitelně nikdo nestojí.
Ale hlavní je začít si šetřit. Protože peníze navíc se nikdy neztratí. Kdo na to nezapomene, má nesporně lepší vyhlídky do budoucna. Kdy se může přihodit ledacos.