Všichni lidé potřebují nějaké peníze. A protože se peníze zpravidla nikomu nedostávají automaticky, je třeba si je vydělávat. A zatímco by se mohlo na první pohled zdát, že je takové vydělávání si peněz bohulibá činnost, že tak tomu má každopádně být, nejednou se v praxi ukazuje, že tomu tak není. Jsou mezi námi totiž jak lidé, kteří si peníze svou prací vydělávají skutečně zaslouženě, tak i ti, jejichž výdělečná činnost není nejen chvályhodná, ale je i vysloveně zavrženíhodná.
Ano, je tomu tak. Ne všichni si vydělávají poctivě, ne všichni si přicházejí k penězům tím, že je dostanou za to dobré, co udělali pro ostatní. Jsou tu bohužel i nejrůznější podnikavci, jež jsme si už zvykli nazývat ‚šmejdi‘. Kteří dělají ledacos, jenom aby si k penězům přišli, a to klidně i vysloveně na úkor někoho jiného. Hlavní je pro ně urvat si peníze pro sebe, a po ostatních jim vlastně vůbec nic není.
Už docela dlouho jsme před těmito rádoby podnikateli varováni, už dlouho se nejedna instituce snaží něco proti nim podnikat, jsme nabádáni, abychom se s nimi nezaplétali. Ale přesto tu stále jsou a z jejich strany nám tak stále hrozí nebezpečí.
Dnes to jsou třeba i podvodní zprostředkovatelé dodavatelů energií, takzvaní energošmejdi. Jak nás varuje i Energetický regulační úřad, nastanou těmto v současné době žně. Tito se budou po skončení pandemie pokoušet využít tíživé situace lidí a jejich obav ze zdražování energií a budou se jim snažit podle vnutit předražené nabídky dříve, než to v příštím roce omezí novela energetického zákona.
Loni si na počínání takových zprostředkovatelů stěžovalo u ERÚ přes třináct tisíc lidí, letos zatím asi polovina této cifry. Tolik tu už bylo stížností na ty, kdo spotřebitelům bez skrupulí lžou, podvádějí je nebo na ně i přímo vytvářejí nátlak. Jen ve snaze si neférově vydělat. A to bychom jim měli logicky zatrhnout. Třeba tím, že budeme dvakrát měřit a až pak řezat, respektive se nenecháme ovlivnit nátlakem. Jinak to totiž sotva bude někdy lepší.